Reklama
 
Blog | Jaroslav Homolka

Zas jednou jsem se přiblížil na dohled konci – autonehoda

(09.05. 2008 - Doslovný přepis z mého notesu, co pořád s sebou tahám) Tak , je po všem, sedím na obrubníku (tentokrát na odpočívadle pumpy), to je dobrá zpráva. Trochu se mi třesou ruce, to je ta horší. Mám z toho blbý pocit, to je ta nejhorší. Sedím, civím před sebe a hlavou se mi honí detaily toho, jak se to stalo. Žádný výčitky, jen - tohle jsem mohl, tohle jsem neměl, co kdyby...

DETIALY

 


Pořád se mi hlavou honí otázky:

  1. Jaká je cena života
  2. Má smysl něco v životě plánovat
  3. Co je to štěstí v životě (dneska jsem ho
    měl)
  4. Jak funguje intuice
  5. Proč
    vlastně chci umřít v botách?

Jaká je cena života ?

Reklama

No, jak se to vezme. Pro to PAKO dneska nevím. Pro mě
obrovská (pro něj asi taky). Mám rád Život, ten svůj o to víc. Považuji ho za
dar. Ne z Nebes, ale od přírody (vlastně je to jedno).

Myslím si, že je to jediná a jedinečná šance, pokud
v příštím životě nebudu třeba Trubec.

  • Trubec za odměnu, to je, že po spáření už mi
    dají samičky pokoj.
  • Trubec za trest, to je, že po spáření umřu.

To druhý by nemusel být tak hrozný trest, a kdyby to bylo
„při", bylo by to ještě lepší.

Snažím se, fakt pokud to dokážu, neprudit, radovat se
z toho, jak se mi daří, jaký mám kolem sebe lidi.

Moc jich není, ale ti nejbližší jsou fajn. Malý Jára, (5 měsíců) to je zdroj energie, je můj
(promiňte mi to paní, slečny feministky, já to tak nemyslím).

Má smysl plánovat?

Pořád si myslím, že ano. Žít jen tady a teď je občas fakt
dřina. Když zrovna přijdou složenky, to by nebyl moc veselej život. Už neplánuju tolik dopředu.
Zatím jsem se přesvědčil o tom, co říká
můj kamarád: „Plánuje ten, kdo chce Pána Boha pobavit."

Jasně, plánuju si některý věci v životě, to pro
orientaci. Plánuju si práci, tu tak na půl roku až rok dopředu – to proto,
abych měl z čeho platit ty složenky.

Plánuju si výzvy,
to proto, abych se měl na co zaměřit, když se mi do ničeho nechce. Když mám
takový to „zasRáno", když vstávám po zadku a musím raději zmizet z domova,
abych nevyprudil i ty doma. Hodina se psem venku nebo jízda autem nebo na motorce,
jsem zas normální.

Co je to štěstí v životě?

To fakt nevím, možná jsem fakt suchar, ale jako bych ten
pocit ve svém životě ani neznal.

Moje přítelkyně se mi
občas snaží popsat ten stav, pokud zrovna řešíme ten problém, že není
šťastná. Poslouchám, snažím se, nerozumím.

Já znám pocit spokojenosti.

Třeba když se syn vrátí z vyjížďky na motorce. Je to
dospělej chlap 23, ale naposledy si blbě přidělal kapotáž a ta mu ve velký
rychlosti ulítla. Průser. Ale nic se jemu, ani nikomu okolo nestalo. Nejdřív
jsem měl na něj vztek, ale když jsem ho viděl a „byl celej", byl jsem
spokojenej.

Když se mi povede odvézt dobrou práci v seminářích,
který vedu. Těm lidem se něco povede změnit a daj mi "to vědět". Když
jsme dodělali tělocvičnu, řek jsem si (seděl jsem sám v rohu, v noci před otevřením): „Dobrá práce".

Jasný, když některý z mých plánů dotáhnu do konce – potom se
cítím spokojenej.

Jak se to pozná? Prý se i usmívám. Není to často, ale někdy
prý ano :o)

Jak funguje intuice?

Tak, to nevím. Funguje, to vím. To je téma, který mi fakt
zajímá. Pročetl jsem kde co, promyslel a vyzkoušel ledacos. Od starých mistrů
meče přes NEW AGE až po Koukolíka. (Jo NEW AGE dost špatně opisuje od starých
mistrů :O)

Nikdo, zatím, nenašel kloudnou odpověď.

  1. Snad jen ti Mistři meče:
  2. Uč se porozumět, jak věci fungují
  3. Trénuj svoje dovednosti k dokonalosti
  4. Koncentruj se na to, co právě děláš a přitom sleduj svoje
    okolí
  5. Pozoruj přírodu, máš se co naučit
  6. Když dojde k boji -uvolni se, přenech vládu nad osudem
    tělu a INTUICI (Musashi)

 

Tomu, alespoň rozumím, víc než jiným dimenzím :o(

Proč chci umřít v botách 1. ?

Jsem úplně obyčejnej chlap, pro někoho sexista (pokud to
znamená, že mám rád sex s jiným pohlavím a proto ho odlišuju, tak to
klidně beru). Pro jiné jsem Macho, tomu moc nerozumím, snad se nám tím
"feministky" snaží oplatit nadávku :o()

To, co jsem četl o MACHO, mi nijak nevybočuje z toho,
jak se chová lidský samec (Dawking), pokud není
polosamicí nebo samice polosamcem.

Proč umřít v botách 2.?

Protože andělíčka, na kapačkách a připojený na nevím co, jsem
už byl. Zvonit si pro bažanta, zadržovat stolici do chvíle, kdy vás budou moci
vzít alespoň na toaletu, mi nepřijde moc chlapský.

Když se člověk (gender
by měl radost) takhle vidí a představí si, že je u něj „jeho teta", žena se
kterou dováděl a vyváděl leccos….. To NE.

Nebo můj otec (78), po operaci rakoviny žaludku. Měl v noci, po narkóze, halucinace. Viděl se
v prostoru nad Zeměkoulí (je to
totální materialista minulé éry) po obou bocích svého „těla" hodiny s rozdílem
času – 6 hodin (je to bývalý výpravčí a „na čas" byla vždycky jeho hodnota).

Když se snažil utrhat všechny ty hadičky a drátky a stihnout
to. Když neviděl „svůj čas" na náramkových hodinkách, které na ruce fyzicky
samozřejmě neměl… Viděl jsem ho chvilku po tom, co „ho uklidnili injekcí".. To NE

Dal jsem mu svoje „cestovatelský hodinky", uklidnilo ho to. Uvidí
teď, jak mi říkal, i ve tmě jak na tom je. Nebyl smutný, byl jen překvapený.

Teď po roce měl malou mozkovou příhodu. Na zahradě štípal
dříví a „přišlo to za ním" zas. Upadl do bezvědomí se sekerou v ruce.

„Hezká smrt", říká
Poslední samuraj

Dostal se z toho a to je dobře.

Dneska už na zahradu moc nechodí. Matka se o něj stará,
chrání, před „dobrou smrtí", chřadne…. (viz „jeho teta")

To NE….

Odpověděl jsem si na otázky? To NE, je mi líp? To JO.

Už je to lepší. Sednu zas do
auta a jedu domů, dneska JO, zítra nevím…

PS. Přesně jsem to opsal ze svého notesu, který tahám pořád
s sebou. Napsal jsem to asi 10 minut, po tom, co odjeli policajti, a já
zastavil u první pumpy.Odkazy jsem přidal navíc, snad pro lepší ilustraci toho,
co se mi honilo hlavou :o)

další zamyšlení

iDnesNehoda